skip to Main Content

Po 2 letech jsme jako způsob dopravy na stoly soupeřů zvolil vlak. Posádka našeho „kupé“ byla ale velmi oslabena, protože jsme se do Slozska vydali bez Martina, Zdendy a Rendi. Poprvé si druhou ligu vyzkoušel Pečus. I přes tu znatelně oslabenou sestavu jsme za každou cenu chtěli v Havířově vyhrát. Vše se také odvíjelo od sestavy soupeře, kteří nasadili znatelně pingpongem otráveného Sargánka, což nám více než vyhovovalo.

Na začátku jsme překvapili sami sebe, protože jsme dokázali vyhrát obě čtyřhry. To i přesto, že já s Jelenm jsem hrál naposledy snad v dorostencích a Kuba s Pečusem spolu nehráli snad nikdy :-)
Nutno podotknot, že se celé utkání odehrávalo v mrazivé atmosféře – a to doslova. V průběhu výměn se nám na pálkách dělala jinovatka a podle Jelena i balonky v půlce dráhy jejich letu zamrzaly. Tomu všemu přihlížel 1 zmrzlý divák.

Řekl bych, že jsme k výhře dospěli celkově větší bojovností než měli domácí. Jejich nejmladší hráč Sargánek nám dával celou dobu najevo, jak moc ho obtěžuje vůbec hrát. Trochu k zamyšlení – co já bych za to dal dostávat v jeho letech šanci ve 2. lize ! Těch zbývajících 8 bodů jsem já, Kuba a Jelen s velkou dávkou štěstí poskládali – po mém zápase s Gembalou (vlastně i s Oleksikem) mi ze zadku trčela velká klika :-)

Pečus se v tomto utkání rozhodně neztratil. Je vidět, že hráči s rovnou hrou mu vyhovují přeci jenom více než nějací čopaři z divize. Kromě zápasu s Gembalou se mu pokaždé povedlo urvat alespoň set a v zápase proti Sargánkovi sahal i po výhře. Doplatil ale na nervozitu, která na něj evidentně dolehla.

Pochvala pro všechny za velkou bojovnost a vzájemné hecování !

This Post Has 0 Comments

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back To Top